Výprava k památníku Lety
| 21.09.2021, ICM |
V sobotu 18. září jsme uskutečnili dlouho plánovanou výpravu k památníku romského holocaustu v Letech nedaleko jihočeského Písku. Průvodci nám byli Viola Tokárová, režisérka filmu Lety a Čeněk Růžička z Centra Romů a Sintů v Praze.
Tato aktivita byla připravovaná s tím, že se výjezdu zúčastní zejména děti z dětského domova v Horní Plané, kterým jsme se slečnou Tokárovou dokument promítali v loňském roce. Osud tomu ale chtěl bohužel tak, že se zúčastnit nemohly, a tak s námi jelo pouze 6 účastníků z Větřní a Českého Krumlova, většinou dětí, které se pravidelně účastní dětských táborů, které pro ně připravuje naše pracoviště NZDM Bouda. Pro děti z DD v H. Plané tak, doufejme, zopakujeme expedici v roce příštím.
V ranních hodinách jsme tedy vyrazili společně dodávkou na sraz s Čeňkem Růžičkou, který je dlouholetým aktivistou a bojovníkem za důstojné pietní místo památníku romského koncentračního tábora, na kterém byl ještě za minulého režimu postaven vepřín. Výsledky usilovného snažení se dostavily před dvěma lety, kdy stát vepřín odkoupil a jeho demolice by měla proběhnout již v roce následujícím.
Zatím si děti mohly prohlédnout současný neutěšený stav areálu plného zemědělských baráků částečně překrývajících bývalý půdorys tábora, který byl ovšem ještě za války spálen z důvodu epidemie tyfu.
To, jak samotný tábor vypadal nahlédly děti zpočátku tedy spíše z fotografií, ovšem vzápětí proběhl přesun k místu pohřebiště, kde je vystaven i samotný památník a mohly se tak podívat třeba do věrných kopií malých ubikací, ve kterých se tísnilo třeba 10 i 15 lidí a prohlédnout si také model tábora. Každý z účastníků zapálil svíčku za oběti, jejichž oficiální počet je na čísle 236, ovšem pravděpodobně je to daleko více, nehledě na to, že po zrušení tábora byli jeho obyvatelé přesunuti do vyhlazovacích táborů a procento přeživších je tak mizivé.
Děti se o problematiku velmi zajímaly a zahrnovaly pana Růžičku doplňujícími otázkami. V závěru exkurze jsme se přesunuli na hřbitov v Mirovicích, kde byla většina, zejména dětských obětí pochována před epidemií, za které následně vznikl hromadný hrob v blízkosti dnešního památníku. Na hřbitově všechny zaujala například velká převaha příjmení Růžička, které je, jak jsme se dozvěděli, častým příjmením původních českých Romů.
Závěrem bych rád zmínil pozitivní vyznění celé exkurze. Pan Růžička apeloval na děti, aby se dobře učily, nebály se studovat, chovaly se slušně a zlepšily tak obrázek Romů v očích majoritní společnosti. Zároveň by ale neměly zapomínat na své Romství a měly by na něj být náležitě hrdé, neboť Romové jsou pevnou součástí naší země již více než 600 let.
Program byl uskutečněn v rámci celoročního projektu „Multikulturní svět kolem nás
a dějiny 20. století 2021“, který podpořili Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR v rámci programu Podpora vzdělávacích aktivit národnostních menšin v roce 2021, Jihočeský kraj a město Český Krumlov.
V ranních hodinách jsme tedy vyrazili společně dodávkou na sraz s Čeňkem Růžičkou, který je dlouholetým aktivistou a bojovníkem za důstojné pietní místo památníku romského koncentračního tábora, na kterém byl ještě za minulého režimu postaven vepřín. Výsledky usilovného snažení se dostavily před dvěma lety, kdy stát vepřín odkoupil a jeho demolice by měla proběhnout již v roce následujícím.
Zatím si děti mohly prohlédnout současný neutěšený stav areálu plného zemědělských baráků částečně překrývajících bývalý půdorys tábora, který byl ovšem ještě za války spálen z důvodu epidemie tyfu.
To, jak samotný tábor vypadal nahlédly děti zpočátku tedy spíše z fotografií, ovšem vzápětí proběhl přesun k místu pohřebiště, kde je vystaven i samotný památník a mohly se tak podívat třeba do věrných kopií malých ubikací, ve kterých se tísnilo třeba 10 i 15 lidí a prohlédnout si také model tábora. Každý z účastníků zapálil svíčku za oběti, jejichž oficiální počet je na čísle 236, ovšem pravděpodobně je to daleko více, nehledě na to, že po zrušení tábora byli jeho obyvatelé přesunuti do vyhlazovacích táborů a procento přeživších je tak mizivé.
Děti se o problematiku velmi zajímaly a zahrnovaly pana Růžičku doplňujícími otázkami. V závěru exkurze jsme se přesunuli na hřbitov v Mirovicích, kde byla většina, zejména dětských obětí pochována před epidemií, za které následně vznikl hromadný hrob v blízkosti dnešního památníku. Na hřbitově všechny zaujala například velká převaha příjmení Růžička, které je, jak jsme se dozvěděli, častým příjmením původních českých Romů.
Závěrem bych rád zmínil pozitivní vyznění celé exkurze. Pan Růžička apeloval na děti, aby se dobře učily, nebály se studovat, chovaly se slušně a zlepšily tak obrázek Romů v očích majoritní společnosti. Zároveň by ale neměly zapomínat na své Romství a měly by na něj být náležitě hrdé, neboť Romové jsou pevnou součástí naší země již více než 600 let.
Program byl uskutečněn v rámci celoročního projektu „Multikulturní svět kolem nás
a dějiny 20. století 2021“, který podpořili Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR v rámci programu Podpora vzdělávacích aktivit národnostních menšin v roce 2021, Jihočeský kraj a město Český Krumlov.